Zákonodárci EU navrhli ukončení dotací na vytápění fosilními palivy do roku 2025, cíle pro renovaci stavebního fondu EU a snížení uhlíkové stopy budov. Zákon však ponechává velkou volnost, pokud jde o provádění na vnitrostátní úrovni, a ohrožuje tak své vlastní sociální a environmentální cíle.
Po měsících interinstitucionálních jednání vznikla značně zmírněná směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD).
Zlepšení stavu budov v EU má zásadní význam pro dosažení cílů bloku v oblasti klimatu a energetiky - budovy se podílejí na spotřebě energie v EU 40%, z toho 75% je v současnosti energeticky neefektivních [1]. Dnes schválený zákon stanoví cíle pro snížení dopadů evropských budov na životní prostředí po celou dobu jejich životnosti. Nevládní ekologické organizace však litují, že vyjednavači ustoupili fosilní energetické lobby, čímž oslabili jeho potenciál.
Snížení dopadů budov na klima
Významným krokem vpřed je, že od roku 2030 musí vlády vypočítat potenciál globálního oteplování (GWP) všech nových budov v EU během celého jejich životního cyklu a stanovit cíle na národní úrovni, aby se snížil obrovský dopad budov na klima. Pokud budou tyto cíle dostatečně ambiciózní, mají potenciál snížit provozní i ztělesněné emise uhlíku tím, že podpoří zavádění nízkouhlíkových materiálů, využívání obnovitelných zdrojů energie a oběhový charakter projektů.
Zákonodárci oslabili minimální normy energetické náročnosti pro obytné budovy. Revidovaný text umožňuje zemím zvolit si strategii renovace, místo aby se harmonizovaně zaměřil na budovy s nejnižší energetickou náročností a na domácnosti s nízkými příjmy. Vlády rozdrobily směrnici EU do 27 jednotlivých národních trajektorií renovací, což dále komplikuje monitorování EU.
Laetitia Aumont, politická referentka Evropské kanceláře pro životní prostředí (EEB), řekl:
Zahrnutí klimatických požadavků do všech aspektů nových budov, včetně stavebních materiálů, je historickým krokem. Vlády však musí tuto pozornost rozšířit i na stávající budovy a upřednostnit nejkritičtější domy. Zajištění renovace pro domácnosti nejvíce ohrožené energetickou chudobou je společenským a morálním imperativem.
Ukončování vytápění fosilními palivy: "Pomalý začátek"
Nová směrnice EU nařizuje, aby všechny nové budovy do roku 2030 splňovaly standardy "budov s nulovými emisemi" (ZEB), které vyžadují vysokou energetickou náročnost. Definice ZEB však stále obsahuje mezery a nevyžaduje, aby nové stavby upřednostňovaly obnovitelné zdroje energie, takže není zaručeno, že od roku 2030 budou všechny nové domy bez fosilních zdrojů.
Zákon rovněž stanoví cíl postupného ukončení používání fosilních paliv ve všech budovách do roku 2040 a částečné ukončení dotací na spotřebiče na fosilní paliva od roku 2025. Očekává se, že to omezí rozšiřování závislosti Evropy na plynových kotlích, což je technologie instalovaná v 90 milionech domácností, která je energeticky neúčinná a zároveň škodlivá pro životní prostředí.
Tato opatření však mají široký prostor pro národní interpretaci a nejsou dostatečně ambiciózní pro dosažení cílů EU a mezinárodních cílů uhlíkové neutrality [2].
Marco Grippa, programový manažer ECOS - Koalice pro životní prostředí a normy, řekl:
Cíl a jasný postup pro postupné vyřazení kotlů na fosilní paliva byly naléhavě zapotřebí, ale je škoda, že EU nastavila laťku tak nízko. Důležité cíle Pařížské dohody a cíl EU pro uhlíkovou neutralitu do roku 2050 jsou ohroženy. Směrnice EPBD nastartovala cestu k ukončení éry toxického a znečišťujícího fosilního plynu v evropských domácnostech - je to však velmi pomalý začátek s nedotaženými konci. Členské státy musí jít nad rámec minimálních požadavků stanovených tímto právním předpisem na vnitrostátní úrovni, aby se urychlily.
Poznámka pro redakci:
[1] https://commission.europa.eu/news/focus-energy-efficiency-buildings-2020-02-17_en
[2] https://caneurope.org/content/uploads/2020/06/PAC_scenario_technical_summary_29jun20.pdf
English 
Spanish 
Italian 
Czech 
German