Zatímco politici EU pronášejí odvážné projevy o opatřeních v oblasti klimatu, Evropská komise v zákulisí aktivně ruší dvě z dosud nejúspěšnějších environmentálních politik: ekodesign a označování energetickými štítky.
Obě politiky společně již více než 20 let zlepšují energetickou účinnost našich domácích spotřebičů a IT zařízení tím, že vytvářejí pobídky pro výrobce, aby vyráběli lepší produkty.
Obě politiky fungují společně jako mechanismus tlaku a tahu. Ekodesign nejprve stanoví zákonné minimální požadavky na účinnost, aby se na evropský trh nedostaly spotřebiče, které spotřebovávají příliš mnoho energie; energetické štítky pak spotřebitele nasměrují k nejlepším spotřebičům.
Tyto politiky pomáhají snížit účty evropských domácností za elektřinu a zabránit vzniku milionů tun emisí CO2. Odhaduje se, že do roku 2020 přinesou energetické štítky a ekodesign v EU každoročně úspory energie v hodnotě 165 Mtoe (milionů tun ropného ekvivalentu). To odpovídá zhruba 9% celkové spotřeby energie v EU a snížení emisí uhlíku o 7%.
Aby však ekodesign a označování energetickými štítky fungovaly i nadále, je třeba každých několik let zvyšovat laťku spotřeby energie u každého výrobku a regulovat nové výrobky. Bohužel tento proces je nyní zpožděn kvůli vážnému nedostatku finančních prostředků. Na stolech úředníků Evropské komise se stále hromadí nové spisy, ale nemohou postupovat rychleji, protože je příliš mnoho práce na příliš málo zaměstnanců.
Při pohledu na aktualizace a nové produkty plánované na období 2016-2019 bylo realizováno pouze 25%. Jinými slovy, dva roky po původním termínu mají úředníci stále tři čtvrtiny svých domácích úkolů nevyřízené. Od nástupu von der Leyenové do funkce se ani jeden výrobek nedočkal revize pravidel ekodesignu, přestože 13 výrobků již stálo ve frontě na revizi a dalších 10 čekalo na novou regulaci. A není toho málo: Komise nyní připravuje nový pracovní plán na období 2020-2024 - na podzim roku 2021 tento plán stále není hotov.
Odborníci na Coolproducts nedávno poukázaly na přímou souvislost mezi těmito zpožděními a vznikem 10 milionů tun (CO2ekv) dodatečných emisí do roku 2030. To odpovídá emisím 5 milionů automobilů za rok. Je skutečně načase, aby Komise dala peníze tam, kde je slíbila, a vyčlenila dostatek prostředků na revizi ekodesignu a energetického štítkování a rozšířila požadavky na nové výrobky.
Bez přezkoumání jsou politiky ekodesignu a energetického štítkování bezmocné.
Mimo záři reflektorů jsou řádně financované politiky ekodesignu a energetického štítkování jedním z nejlepších nástrojů, které máme k dispozici, abychom zvládli klimatickou krizi. Podle výpočtů odborníků v rámci kampaně Coolproducts se očekává, že samotná politika ekodesignu a energetického štítkování přinese přibližně třetinu úspor emisí potřebných k dosažení cíle EU snížit do roku 2030 emise o 55%. Z 1 500 Mt emisí CO2, které je třeba snížit, by více než 500 mělo pocházet z ekodesignu a energetických štítků regulujících energeticky náročné výrobky.
Nedostatek finančních prostředků je o to zarážející, že ekodesign a energetické štítkování mají být ústředním prvkem očekávané iniciativy pro udržitelné výrobky (SPI), kterou Komise plánuje zveřejnit na začátku roku 2022. V návaznosti na směrnici o ekodesignu bude SPI usilovat o to, aby výrobky byly odolnější, opravitelné, recyklovatelné a energeticky účinnější.
Je to skličující paradox. Zatímco tvůrci projevů EK vychvalují výhody nové, rozšířené směrnice o ekodesignu, úředníci se potýkají se zpožděním revizí stávajícího rámce ekodesignu kvůli velkému nedostatku zaměstnanců.
Tato situace musí skončit. Správně zavedený ekodesign a energetické štítky jsou výhodné pro životní prostředí i pro lidi. Komise musí na práci na těchto politikách vyčlenit odpovídající počet zaměstnanců a samotným politikám musí být přiznán politický kredit, který si zaslouží.
Ekodesign a energetické štítky jsou dosud největším úspěchem EU. Neproměňme je v promarněnou příležitost.
Autoři: Mélissa Zill, programová manažerka specializující se na ekodesign v ECOS - Environmental Coalition on Standards, a Jean-Pierre Schweitzer, vedoucí pracovník pro oběhové hospodářství a výrobkovou politiku v European Environmental Bureau (EEB).