Proč nemají chladničky v supermarketech dveře?

Cítíte někdy chlad, když si jdete koupit mléko nebo zmrzlinu do supermarketu?

V mnoha obchodech se chladicí skříně stále používají bez dveří. Bezdůvodně se tak každý den vyplýtvá obrovské množství energie na chlazení teplého vzduchu, který do prodejen neustále vstupuje. Jen si představte, že necháte dveře své lednice nebo mrazáku otevřené 24 hodin denně a kolik energie to spotřebuje? Nejinak je tomu i v případě supermarketů.  

Proč to prodejci dělají? Jednoduchou odpovědí může být nezájem, dalším důvodem může být domněnka, že by skleněné dveře mohly narušit prodej. Studie, které byly provedeny, však zjistily opačný účinek.[1]. Instalace dveří nepochybně povede k většímu komfortu při nakupování, protože teplota v okolí chladničky/mrazničky nebude klesat.

Přestože se několik supermarketů pochlapilo a nainstalovalo na své lednice a mrazáky dveře, většina z nich je stále bez nich.  

Instalace dveří na chladničky a mrazničky v supermarketech je bezproblémový krok. Maloobchodníci budou mít prospěch z nižších účtů za energii, z uvědomělejšího přístupu ke klimatu a nakonec i ze spokojenějších spotřebitelů. Je to výhra pro všechny, zejména pro životní prostředí. Kvůli změně klimatu si už prostě nemůžeme dovolit tak nešetrné zacházení s energií.

Komise se touto problematikou zabývá od roku 2006, kdy zahájila přípravnou studii o komerčních chladničkách a mrazničkách v rámci politiky ekodesignu s cílem podřídit je požadavkům na energetickou náročnost. Zpráva[2] vydala jasná doporučení a potvrdila, že v Evropě existuje značný potenciál úspor energie, který do roku 2020 dosáhne přibližně 30 TWh elektřiny ročně. Jinými slovy, opatření, jako je instalace dveří do chladniček a mrazniček v supermarketech, mohou ušetřit tolik, kolik činí celková spotřeba elektřiny v domácnostech v Polsku, a mají hodnotu 3 miliard EUR ročně.

Jejich zpráva se setkala s odporem výrobců, kteří se ji snažili zpochybnit. Komise na to reagovala tím, že přibrala další odborníky, aby analýzu potvrdili/aktualizovali.[1]. Následovaly další konzultace, ale bez jasného výsledku. Spis byl nakonec uložen k ledu.

O několik let později, v roce 2014, přišla Komise s novým plánem a svolala další konzultační schůzku. Vzhledem k tomu, že údaje o trhu a technologiích rychle zastarávají, bylo nutné zadat aktualizovanou analýzu ještě jednou.[3]. Zjištění potvrdila potenciální roční úspory elektřiny ve výši přibližně 18TWh a až 58TWh do roku 2030. To je dost na to, aby se vyrovnala výroba téměř 25 středně velkých uhelných elektráren. Toho by bylo možné dosáhnout zavedením minimálních požadavků na výkonnost v rámci ekodesignu a energetického štítku, který by kupující motivoval k tomu, aby při rozhodování o nákupu zohlednili dopady na energii. Naši analýzu návrhu pravidel si můžete přečíst zde.

Tím se dostáváme do současné situace. Stagnace. Od nedostatku motivace až po personální změny Komise opět vyřadila toto téma ze svých prioritních seznamů a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v dohledné době změnit. Mezitím se v otevřených skříních supermarketů den za dnem bezdůvodně plýtvá energií.

Tvůrci politik s tím musí něco udělat, a to hned. Opravdu trvá déle než deset let, než se na ledničku dají nasadit dveře?

[1] Lindberg Ulla et al, 2008, Supermarkety, vnitřní klima a energetická účinnost - měření v terénu před a po instalaci dveří na chladicí skříně. Předneseno na Mezinárodní konferenci o chlazení a klimatizaci v Purdue, červenec 2008.

[2] Bio Intelligence Service, 2007, Přípravné studie pro požadavky na ekodesign energetických spotřebičů - část 12 : Komerční chladničky a mrazničky.

[3] Wolfgang Irrek (Wuppertal Institute), 2010, Možnosti politiky pro ekodesign a označování komerčního chlazení.

[4] JRC, 2014, Ekodesign pro komerční chladicí zařízení - aktualizace přípravné studie.