Zpráva Coolproducts: Úspory energie v praxi

V Evropské unii je spotřeba energie v domácnostech zodpovědná za emise 1 tuny ekvivalentu CO2 na osobu a rok. Velký podíl na těchto emisích má spotřeba energie z domácích spotřebičů, jako jsou elektrická zařízení (televizory, ledničky, pračky...) a výrobky pro vytápění a chlazení. Směrnice EU o ekodesignu (přijatá v roce 2005) má řešit dopady těchto výrobků na životní prostředí stanovením povinných požadavků na všechny výrobky uváděné na trh EU.

Tyto minimální požadavky jsou klíčovým nástrojem, jak nasměrovat trh k energeticky účinnějším výrobkům. Je důležité, aby úroveň ambicí byla dostatečná a nedošlo k promarnění nákladově efektivních příležitostí k úsporám energie. Tuto studii zadaly nevládní ekologické organizace SNM a BUND, aby posoudily, do jaké míry lze očekávat, že současná implementace směrnice o ekodesignu tohoto cíle dosáhne.

První analýza s využitím údajů z roku 2007 o spotřebě energie a nákladech na životní cyklus výrobků ukazuje, že značné úspory energie jsou nejen možné, ale také nákladově efektivní. Špičkové energeticky účinné výrobky dostupné na trhu se často mohou zdát příliš drahé a s dlouhou dobou návratnosti.

I když se však evropská domácnost rozhodne pro nákup nejvýkonnějších výrobků na trhu, v porovnání se základním scénářem by celkově ušetřila. Ze srovnání hodnocení prvních přijatých a připravovaných opatření k implementaci ekodesignu vyplývá, že ambice regulace jsou pod těmito nejvyššími úrovněmi: minimální požadavky kladené na výrobky nepostihují všechny nákladově efektivní úspory.

V polovině přijímání prvního seznamu prováděcích opatření ekodesignu toto hodnocení ukazuje, že laťka může a musí být zvýšena, pokud má směrnice přinést maximální úspory energie. Technologie jsou již k dispozici a pro evropské spotřebitele jsou stále dostupnější. Aby se překonaly chybné cenové signály, které vysílají levné a neúčinné výrobky, měli by evropští zákonodárci přijmout ambicióznější požadavky.

Stáhněte si celou zprávu zde.

Stáhněte si shrnutí zde.